Fernand Braudel Center, Binghamton University

http://fbc.binghamton.edu/commentr.htm

Komentář 188, 1. července 2006

Obavy velvyslance USA v Iráku

Vláda USA se snaží v iráckých záležitostech nadále tvářit udatně. Pravidelně prohlašuje, že činí pokroky v dosahování svých cílů. Když ale nedávno tisk zveřejnil zprávu ze 6. června, kterou poslal velvyslanec Spojených států Zalmay Khalilzad ministru zahraničí, ukázalo se, že probíhá vnitřní diskuse, jež je mnohem pesimističtější. Zpráva se zabývá početnými a stále vážnějšími problémy iráckých zaměstnanců pracujících pro vládu USA v mimořádně přísně chráněné „zelené zóně“. Není to příjemné čtení. Iráčtí zaměstnanci si stěžují, jak říká Khalildad, že „islamisté a skupiny milicionářů negativně ovlivňují jejich každodenní život“.

Ženy z řad zaměstnanců jsou pod velkým tlakem, aby nosily takzvané skromné šaty, někdy extrémnější než oblečení vyžadované v Íránu. Jedna z nich sdělila, že taxikář, který ji denně vozí do práce, chce, aby „nosila pokrývku hlavy, jinak ji nevezme“. Kromě různých tlaků týkajících se oděvu (to platí i pro muže - zakazují se šortky), si zaměstnanci stěžují na každodenní vypínání proudu v bytech a na to, že o sobotách musí trávit 12 hodin ve frontách na benzin.

Situace zaměstnanců je nyní natolik riskantní, že utajují, pro koho pracují, a to i před svými rodinami. Mimo zelenou zónu nepoužívají mobily, dokonce je vůbec nenosí, protože jejich prozrazení může být velmi nebezpečné zejména pro ženy. Pokud je někdo z velvyslanectví volá domů, odpovídají pouze arabsky. Ambasáda jim kvůli tomu přestala vůbec telefonovat, protože si stěžují, že tím narušuje jejich „krytí“. Irácké zaměstnance nelze využívat ani k tlumočení, pokud jsou přítomny kamery.

Při vstupu do zelené zóny musejí zaměstnanci procházet kontrolními stanovišti. Od dubna se irácké stráže na těchto stanovištích začínají více „podobat milicím“ a „popichovat“. Jedna pracovnice požádala velvyslanectví, aby jí namísto propustky pro zaměstnance vystavilo novinářskou akreditaci, aby jí strážní nemohli propustku brát a nahlas oznamovat kolemstojícím, kdo je. „Pokud takovou informaci uslyší nesprávní lidé, je to rozsudek smrti.“

Tyto potíže nemají pouze zaměstnanci žijící v chudších částech města. Problémy už dopadají i na „lepší čtvrti“ Bagdádu, z nichž nejbližší se „změnila k nepoznání na město duchů“, protože se lidé bojí být na ulici a stále více příslušníků iráckých středních vrstev emigruje. Zaměstnanci udávají, že jejich bezpečnost závisí na tom, jaký je jejich vztah s faktickou místní správou, v níž „milice vytlačily nebo ovládly dokonce i místní muchtáry (orgány vedoucí evidenci občanů)“. Důsledkem je mimo jiné, že „lidé už většinou nedůvěřují svým sousedům“.

Na druhé straně si velvyslanectví už není jisto, zda může důvěřovat svým velmi poplašeným iráckým zaměstnancům. „Obáváme se, že přehánějí nebo nás orientují na zprávy odpovídající jejich světonázoru.“ To narušuje práci ambasády. Velvyslanec považoval za nutné tlumočit mínění šéfredaktora jedněch arabských novin, že „skoro ve všech iráckých provinciích… dochází k etnickým čistkám“.

Nejpozoruhodnější část kabelogramu je ale třeba uvést v plném znění. „Nedávno jsme začali likvidovat písemné dokumenty uvádějící příjmení našich místních zaměstnanců. V březnu se na nás obrátilo několik zaměstnanců s dotazem, jak se o ně postaráme, jestliže budeme evakuovat.“

Likvidace dokumentů? Pokud budou Spojené státy evakuovat? Iráčtí zaměstnanci se zřejmě pamatují na Saigon roku 1975, kdy se Vietnamci pracující pro velvyslanectví USA a jihovietnamští vojáci snažili ze všech sil dostat na odlétající helikoptéry. Blížíme se k tomuto bodu? Zdá se, že si to myslí někteří iráčtí pracovníci ambasády USA v Bagdádu, a že tedy velvyslanec o tom informuje Washington.

© Immanuel Wallerstein, komentář č. 188, 1. července 2006

Překlad se svolením autora © Rudolf Převrátil

© Immanuel Wallerstein, distribuuje Agence Global. Pokud jde o autorská práva a povolení, včetně překladů a umísťování v nekomerčních médiích, kontaktujte rights@agenceglobal.com, 1.336.686.9002 nebo 1.336.286.6606. Je povoleno stahování komentářů a jejich zasílání elektronicky nebo e-mailem třetím osobám za podmínky, že nedojde k zásahům do textu a bude zveřejněna informace o copyrightu. Autora můžete kontaktovat na immanuel.wallerstein@yale.edu.

Tyto komentáře, publikované dvakrát za měsíc, jsou zamýšleny jako reflexe současné světové scény, nahlížené ne z pohledu novinových titulků, ale z dlouhodobé perspektivy.

Pošlete tento komentář kolegovi/kolegyni

Seznam předchozích komentářů v angličtině a v překladech do jiných jazyků

Domovská stránka Fernand Braudel Center